Důvěra
Poznat svoje pocity tak dobře, abych se jich sama nebála.
Pojmenovat je.
Zapomenout na předsudky.
Všechny svoje pocity pojmout za družky svojí "naivní hlouposti", která mě má dovést k radosti.
Kdo občas nedůvěřuje prostě jenom proto, že důvěřovat chce i když k tomu snad nemá hmatatelnej důvod, ten se nedá zranit, ale taky nepozná radost a lásku. Tak svojí nedůvěrou zraňuje ostatní i sám sebe.
"Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami."
Komentáře
Přehled komentářů
kdo neni schopnej obcas duverovat proste jenom proto, ze duverovat chce, aniz by snad k tomu mel nejakej konkretni duvod...
Dik za pochvalu, ty pozitivni vibrace by se hodily...:)
nechce?
(Jany, 24. 3. 2008 13:55)
Hoj, trochu mi tady zamotala hlavu část kde se píše, že "důvěřovat chce i když k tomu snad nemá hmatatelnej důvod". Chce nebo nechce?
Jinak díky za inspirativní stránky, můžu Ti do údolí smutku poslat trochu světla v podobě pozitivních zvukových vibrací, jen vědět jak..? Třeba přes úschovnu?
J.
nejlepsi...
(Manndarinne, 25. 8. 2007 15:35)je trochu nebezpecna a vzrusujici, casto ji nekdo zrani, ale kdyz jednou dojde naplneni tak to stoji za to:)
a víš jaká je nejlepší?
(tateta, 24. 8. 2007 23:41)Nejlepší důvěra je ta slepá. Pak je totiž opravdová, ale zase nesvobodná. Hernajz,to je to složitý. Tak jak to je...je dobrá nebo ne?
lepe receno...
(manndarinne, 24. 3. 2008 16:47)