Moje nova postavicka
14. 6. 2008
Před světlem uniká,
ztemnělou Prahou běží,
zhasíná lampy na nábřeží.
Zeptej se proč
a řekne ti,
že hoří, jak zápalné oběti.
Potom obvykle sedává v baru.
Pije a tančí tam se všemi,
uléhá však sama a na zemi.
Zeptej se proč,
celá se rozechvěje
a rozpláče v pocitu beznaděje.
Usíná s ranním rozbřeskem,
když odraz světla do její kůže
jak do kypré hlíny zasadil bělostné růže.
Však navzdory jeho dobrotě,
v květech se rozlila její krev
a mysl ztratila se v temnotě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
